Stránky Kubrta Samorosta
A OSADY DRSNEJCH DĚDKŮ A S.O.T.
Statistika
Reklama
Počasí
Z diskuze...
...-Jak jsem šel "Jarní přírodou"
Jarní přírodou
Sedím si v pátek v obýváku a přemýšlím kam vyrazit, když mi přijde SMS:“Jdeš na pochod?“To mi píše kamarád Morhun.
Chvíli koukám kamže to mám jít, ale pak si řeknu:“Proč ne?“Vždyť už jsem tam nebyl skoro čtvrt století. To je doba, ani mi to nepřišlo. A tak jsem se ráno sebral a jel jsem do své rodné vísky, do Jaroměřic, na pochod „Jarní přírodou“, který pořádají místní Sokoli. Jako kluk jsem nevynechal jediný ročník.
Coby správný turista jsem se zaregistroval do startovní listiny a hurá do přírody. Jak už to bývá, vyfasoval jsem mapku s popisem cesty a přečetl jsem si upozornění na tabuli kdy, kde a jak odbočit, abych se neztratil. Vybral jsem si trasu 23 km. A tak jsem vyrazil.
Počasí moc nepřálo, funělo, sněžilo a bůhví co ještě, ale nejsem z cukru. Vylezl jsem po Křížové cestě na horu Kalvárii a šel dál na Vrchoru, Pohoru, Úsobrno. Sice to byl pochod jarní přírodou, ale všude bylo sněhu po kolena. Letošní zima se nevzdává bez boje. Nabral jsem směr na Duranu, kde bylo srnek jako lidí v parlamentu a odtud na Šubířov. Tam je náhorní plošina a sněžilo a funělo zde jako na Klondajku. Když jsem šel pod elektrovodem tak jsem si vzpomněl, jak jsem zde ve 14 letech plnil zkoušku Tří orlích per. Jó to byly časy.
Ze Šubířova vedla trasa po červené, okolo pomníku letcům. Jak jsem se blížil k cíli, docela mě mrzelo, že jsem nešel delší trasu, ale na druhé straně jsem měl víc času a mohl jsem navštívit rodiče a nemyslet na čas.
...