a OSADY DRSNEJCH DĚDKŮ a S.O.T. a T.O. SEN
Vlajka T.O.Sen

Vlajka T.O.Sen

Kubrt Samorost

Kubrt Samorost

T.O. Drsnejch dědků

T.O. Drsnejch dědků

S.O.T. Trutnov

S.O.T. Trutnov

Ohio

Ohio

Shantal

Shantal

Kamarádi janovických skal

Kamarádi janovických skal

Severáci

Severáci

Samotář

Samotář

Ontario

Ontario

Krakonošovo Quantanamo

Krakonošovo Quantanamo

ROY

ROY

YaKo

YaKo

Kamarádi Staré řeky

Kamarádi Staré řeky

- Muzejní potlach a Sněžné Brdy 10.-12.12.2010

Je pátek a já zase sedím ve vlaku. Vydal jsem se na Muzejní potlach a pak, když se zadaří, vyrazím směrem na Brdy.

Projíždím tichou, zasněženou krajinou. Venku se líně valí spící Orlice a kraj kolem na mě dýchá zimní nostalgií. Za chvilku si to vlak šine kolem Labe a já vzpomínám, že to není tak dávno co jsme s Lišejníkem stanuli u jeho pramenů. No a nebude to trvat dlouho a stanu v Praze u břehů Vltavy, řeky řek ve městě měst.

A proč jsem právě v Praze? To je velmi jednoduché. Naše Trampské muzeum má dnes potlach v Kinského letohrádku v Kinského parku. Je to nestandardní, ale jsem v očekávání. (Že?, Oskare.)

V 14:30 mám rande s Ivanem Mackerlem – dobrodruhem, záhadologem a spisovatelem.  V honbě za poznáním již procestoval celý svět.

Přijíždím do Práglu. Uvidím, co stihnu. Děj se vůle Pajdova.

A tak jsme se setkali a dobře si poklábosili o životě a zážitcích z cest. Takový dobrodruh to v divočině nemá vůbec jednoduché a každou chvíli jde doslova o život.  A to nepřeháním.

Rande skončilo a já se vydal do Letohrádku Kinského. Když jsem na Malostranské vylezl z metra, vytáhl kompas a začal se orientovat, nikdo z kolemjdoucích nechápal.  Asi si říkali, že to je nějaký samorost. Nicméně jsem si určil směr a vyrazil. Pro jistotu jsem se zeptal. Slyšel jsem hodně jazyků, ale česky jsem se domluvil až asi na podesáté. Hodná paní mi česky řekla, že jdu správně. Rusky nikdo nemluvil. Rusky rozumějí jen bernardýni v Beskydech. Ha.

Jakmile jsem byl v zahradách, byl jsem mezi svými. Kamarádi trampové se scházeli na onen netradiční Muzejní potlach v Národopisném muzeu.

Prcek, Paddy, Zuzana a ostatní kamarádi to měli připravené a zorganizované skvěle. Několik trampských kapel, hojnost dobrého jídla a pití a promítal se sestřih filmu Krvavý potlach. No a mezi tím vším tu ještě byla výstava Historie trampinku.

Film Krvavý potlach pojednává o dnes již historickém potlachu T.O. Vlčice v Jetřichovicích, který se konal 6. – 7. července 1963. Tenkrát byli zúčastnění trampové a trampky zmasakrováni SNB a MILICIONÁŘI. Tloukli je pažbami a obušky, použili služební psy a měli ostře nabité samopaly a kulomety. Bůhví co stačilo a bylo by tam na třista mrtvol.

Kultůry bylo tedy dost a do toho se tlachalo, jako se sluší na správném potlachu.

Ráno jsem vyrazil směrem na Brdy.

Nasedl jsem na vlak do Dobřichovic, kam jsem dorazil kolem 10:30. Vytáhl jsem svůj starobylý kompas a určil směr. Žádné značky – směr přímý, pochodem vchod. A tak jsem šel, sněhu bylo dosti, když tu najednou přede mnou stojí divočák. Já koukám na něj, on na mě a vůbec nevypadal nasraně. Nevím jak dlouho by jsme tam tak stáli, kdyby se neobjevili sběrači jmelí. A bylo po setkání. Nevadí. Jdu dál do kopce, jen trochu bokem, abych se vyhnul oněm sběračům. Brodím se sněhem po kolena. Všude je plno zvěře a já jsem šťasten, že tu mohu být. Zdolávám několik roklí a po asi třech hodinách a 300 metrech převýšení dosahuji vrcholu. Nádherná zimní příroda, nádherná panoramata a objevil jsem několik kempů.

Schválně neudávám názvy ani směry, aby tato vzácná místa nenašli nepovolaní lidé – ničitelé všeho – na které je třeba si v dnešní době dávat dobrý pozor. Doba je zlá.

Po celodenním pochodu tím správným směrem (azimut), jsem dorazil do vytčeného cíle kdesi v lese, kde jsem měl domluvenou schůzku s kamarádem Krtkem. Cestou jsem ještě potkal kamarády z T.O. Pozvolná smrt a ti mi řekli, že u Zrzavého paviána je předvánoční slezina a že se mám stavit.

Zedvě hodinky jsme poseděli s Krtkem v jeho srubu a já se vydal na onu slezinu.

V sále už bylo plno kamarádů a další přicházeli. Všichni se znali. Já jsem znal jen několik, ale to nevadí. Ostatní jsem poznal velmi rád. Panovala výborná nálada. Spousta dobré muziky a písniček a kamarádi z T.O. Andělka si zase na rok zvolili šerifa, jako každý rok.

Kolem půlnoci jsem si šel do lesa ustlat. Nadělal jsem chvojí a protože padal sníh s deštěm, roztáhl jsem i plachtu. A dobře se mi spalo a kousek dál si ustlali ostatní kamarádi a tak jsem se nebál strašidel. Ha.

Probudil jsem se v 9:00, posnídal, sbalil pingl a vyrazil do Řevnic na vlak.

Tento víkend se opravdu vydařil a díky Pajdovi za něj.

Ahoj někdy, někde.

Sv. Václav a Národní muzeum
Sv. Václav a Národní muzeum
Samorost a Ivan Mackerle
Samorost a Ivan Mackerle
P1010006.JPG
P1010010.JPG
P1010011.JPG
P1010014.JPG
P1010022.JPG
Promítání filmu
Promítání filmu
P1010024.JPG
P1010027.JPG
P1010031.JPG
P1010032.JPG
P1010034.JPG
P1010036.JPG
P1010039.JPG
P1010043.JPG
P1010044.JPG
P1010045.JPG
P1010046.JPG
P1010048.JPG
P1010050.JPG
P1010055.JPG
P1010058.JPG
P1010059.JPG
P1010062.JPG
P1010064.JPG
Berounka
Berounka
P1010073.JPG
Ještěr
Ještěr
P1010075.JPG
Posed pro boháče
Posed pro boháče
Posed pro chudáky
Posed pro chudáky
Prameny
Prameny
Panoramata
Panoramata
P1010106.JPG
P1010108.JPG
Ledová skorojeskyně
Ledová skorojeskyně
Žeby koblížky?
Žeby koblížky?
Pozvolná smrt
Pozvolná smrt
S Krtkem
S Krtkem
U Zrzavého paviána
U Zrzavého paviána
P1010126.JPG
P1010127.JPG
P1010128.JPG
P1010130.JPG
P1010131.JPG
P1010132.JPG
P1010138.JPG
Halda báglů
Halda báglů
Lože vyvrhelovo
Lože vyvrhelovo
Ahoj, někdy, někde.
Ahoj, někdy, někde.
Dám si koupel
Dám si koupel
Byl jsem upozorněn na video z potlachu tak jsem ho sem šupl. Snad mi to nebude mít někdo za zlé kvůli autorským právům, ale je to na veřejné síti.
AHOJ NĚKDY,NĚKDE.
SVĚT JE MALEJ.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one