a OSADY DRSNEJCH DĚDKŮ a S.O.T. a T.O. SEN
Vlajka T.O.Sen

Vlajka T.O.Sen

Kubrt Samorost

Kubrt Samorost

T.O. Drsnejch dědků

T.O. Drsnejch dědků

S.O.T. Trutnov

S.O.T. Trutnov

Ohio

Ohio

Shantal

Shantal

Kamarádi janovických skal

Kamarádi janovických skal

Severáci

Severáci

Samotář

Samotář

Ontario

Ontario

Krakonošovo Quantanamo

Krakonošovo Quantanamo

ROY

ROY

YaKo

YaKo

Kamarádi Staré řeky

Kamarádi Staré řeky

- Hon na trilobita - 12. - 13.2.

Rozhodl jsem se, že v sobotu půjdu honit trilobity. Prej se zase nějak rozmnožili, potvory.

Když jsem ráno otevřel okno, dýchlo na mě nádherné azuro.  Sbalil jsem si pingl a vyrazil hřebečskými hory a doly k Mladějovu podél staré železnice.

V dáli se blýskaly sněhem pokryté  Jeseníky a Praděd na mě kynul jako starému kámošovi. Kousek vlevo se rýsuje nádherné panorama Orlických hor. Dnešní den prostě nemá chybu. Dohlednost snad 80 km. Praděd je 60 km a Orlické hory 25 – 30 km. Les je plný zvěře a málem jsem zašlápl dva jeleny. Pak jsem potkal další tři.

U studánky jsem potkal nějakého maníka. Měřil teplotu a vydatnost pramene. Nabral jsem vodu a hrnul to dál.

Mezi kolejema už se klubou devětsily. Je to o měsíc dřív než jindy. Asi bude brzo jaro.

Opustil jsem koleje a vydal se směrem k lomu. Tam bylo jako vždy – nádherně. Slunce se opíralo do skal a kolem ticho, jen ptáci občas pípli a vánek zavanul.

Vyšplhal jsem až nahoru a tam se mi naskytl úchvatný pohled. Rodnou kolébku jsem měl jako na dlani v okruhu 30 – 70 km. Zemský ráj to napohled. Prostě nádhera. Kouknul jsem do dalekohledu a viděl málem až dom do kuchyně.

Šel jsem dál, až jsem došel na kemp Trilobit. Udělal jsem si hnízdo, nanosil dřevo a seděl jsem u ohně a bylo mi fajn. Pekl jsem buřty, vařil čaj a vzpomínal na blízké a na kamarády a plánoval, kam letos vyrazím. A je toho hodně, ale nikdy nevyjde všechno a tak budu rád, když vyjde alespoň něco.

Hola, dálky volají a já jim naslouchám.

Šel jsem spát s dobrým pocitem, že jsem mezi svými, i když jsem zde vlastně sám.

Noc byla jasná, mrazivá a plná hvězd. K ránu se zatáhlo. Tak jsem posnídal, vypil kafe, uklidil tábor a vyrazil na zpáteční cestu.

Šel jsem podél kolejí staré průmyslové železnice a v duchu jsem se vrátil do chlapeckých let. Tehdy po ní jezdily vláčky s lupkem tažené parní lokomotivou. Když se zadařilo tak jsme vyskočili na zadní vagón a byli jsme mistři světa. A když se nezadařilo, tak jsme si skočili na prázdný vagón a jeli jen tak samospádem kam to šlo. Osud vagónu nás moc nezajímal, ale určitě ho našli, jak jeli. Byli jsme halt uličníci. A to jsme za tou zábavou jezdili skoro třicet km na kolách. Kamarád měl totiž v Mladějově strýce. A když jsme se vyblbli tak jsme jeli zase dom. A bylo nám fajn. Někdy tak přemýšlím, jak jsme ty vylomeniny mohli vůbec přežít.

Tak ahoj, kamarádi.

Zase někdy, někde.

Azuro
Azuro
Moje maličkost
Moje maličkost
Červený potok
Červený potok
Mladějovská magistrála
Mladějovská magistrála
DSCN0173.JPG
DSCN0189.JPG
DSCN0201.JPG
Výhybka
Výhybka
DSCN0218.JPG
Mladějovský lom
Mladějovský lom
Mezi stromy
Mezi stromy
Panoramata
Panoramata
Samorostí suky
Samorostí suky
Buřt
Buřt
Kubrtovo lože
Kubrtovo lože
Východ Slunce
Východ Slunce
DSCN0320.JPG
Novoveské ledy
Novoveské ledy
AHOJ NĚKDY,NĚKDE.
SVĚT JE MALEJ.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one