a OSADY DRSNEJCH DĚDKŮ a S.O.T. a T.O. SEN
Vlajka T.O.Sen

Vlajka T.O.Sen

Kubrt Samorost

Kubrt Samorost

T.O. Drsnejch dědků

T.O. Drsnejch dědků

S.O.T. Trutnov

S.O.T. Trutnov

Ohio

Ohio

Shantal

Shantal

Kamarádi janovických skal

Kamarádi janovických skal

Severáci

Severáci

Samotář

Samotář

Ontario

Ontario

Krakonošovo Quantanamo

Krakonošovo Quantanamo

ROY

ROY

YaKo

YaKo

Kamarádi Staré řeky

Kamarádi Staré řeky

- Potlach Kamarádů Janovických skal

V pátek jsem se po deno-nočním maratonu probudil o něco dřív. Nakouknu do kuchyně a slyším: „Tak sis přivstal, aby ses mohl zabalit?“ Ač jsem to neměl v plánu přikývl jsem a tak se stalo, že jsem za chvilku seděl v autobuse, co jel na potlach Kamarádů Janovických skal.

Stavil jsem se ve dřevěnce u Pupíka. Tam už bylo živo. Z dálky jsem mával na Rosničku a Lišáka a Zuba co seděli na verandě. A tak jsem byl rád, že je po nějaké době zase vidím. Pokračoval jsem v cestě a stavil se na Vinneťárně. I tam bylo pár kamarádů a Tacabayci se zrovna chystali k odchodu na Rabiš a tak jsem šel s nimi. A šlo se nám dobře, protože se máme rádi a jsme kamarádi. Ha.

Došli jsme k Darce na flek, už se šeřilo. Jako duchové jsme se zjevili z lesa a už se vítali s přísedícími u malého ohně kuchyňáku. Šli jsme se zabydlet a pak se hrálo a tlachalo skoro do rána. Kolem jedné na mě padla únava a tak jsem se šel uložit. Ráno jsem zjistil, že mám stan vedle Dáši a Kapitána což mne potěšilo. Dobří sousedé. Kapitán je opravdový kapitán co se plaví po dalekých oceánech a tak jsem rád, že jsem na ně narazil.

Ráno se chystalo vše potřebné na oheň a odpoledne proběhly soutěže. Mezi tím se hrálo a zpívalo a tlachalo a všichni byli rádi, že se vidí navzájem. Někteří se neviděli krátce a někteří celou zimu. Radosti a emoce není třeba zakrývat a tak se co chvíli ozývá šťastný jekot, když přicházejí další kamarádi. I počasí nám přeje a tak je to paráda.

Kolem osmé se zapaluje oheň a plameny šlehají k nebi za jasných tónů Vlajky, která vzhůru letí. Kavec a Darka zahajují oheň a promlouvá Emil z T.O. Štvanci. Oznamuje nám termín jejich potlachu, tedy za týden a bude to i zároveň smuteční za kamaráda Plzeňáka, který odešel na věčný vandr, a kterého máme všichni rádi.

A pak se rozdaly placky za soutěže a je vidět, že někteří kamarádi jsou opravdoví plackožrouti. Že? A pak už se hrálo, zpívalo a tlachalo do rána. Někdo ani nešel spát.

A ráno se uklidilo, každý si během dopoledne sbalil svých pět švestek a začalo loučení a ubývání až nakonec jsme šli taky. Začalo pršet, to se s námi loučili i kamarádi tam shora.

Tak AHOJ někdy, někde.

AHOJ NĚKDY,NĚKDE.
SVĚT JE MALEJ.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one