a OSADY DRSNEJCH DĚDKŮ a S.O.T. a T.O. SEN
Vlajka T.O.Sen

Vlajka T.O.Sen

Kubrt Samorost

Kubrt Samorost

T.O. Drsnejch dědků

T.O. Drsnejch dědků

S.O.T. Trutnov

S.O.T. Trutnov

Ohio

Ohio

Shantal

Shantal

Kamarádi janovických skal

Kamarádi janovických skal

Severáci

Severáci

Samotář

Samotář

Ontario

Ontario

Krakonošovo Quantanamo

Krakonošovo Quantanamo

ROY

ROY

YaKo

YaKo

Kamarádi Staré řeky

Kamarádi Staré řeky

- Žďárské vrchy 13.-15.5.2011

Už dlouho jsem neměl čas nikam vyrazit a tak se stalo, že jsem v pátek 13. 5. 2011 v 18:00 stanul v Čachnově na nádraží a nabíral směr na Karlštejn vysoko ve Žďárských vrších. Tam jsem došel kolem 21:00 a už bylo skoro tma. Měsíc svítil a hvězdy zářily, takže nebyla tma tmoucí, ale tma měsíčno-hvězdná. Bylo tedy aspoň něco vidět. Minul jsem několik studánek – Hraběnčinu a Knížecí - a musel jsem vytáhnout baterku. Terén byl členitý, sám klacek, kořen či kámen. Na Zkamenělý zámek už to nebylo daleko. Hurá do gury. Za nedlouho už jsem tam byl. Tam jsem si rozestlal Kubrtovo lože a spal až do rána spánkem spravedlivých, nedbaje bílých paní a podobné havěti. Byla krásná, jasná noc plná hvězd. Jak romantické!

Ráno bylo jako z pohádky. Prolezl jsem Zámek a nabral směr na Milovské perničky. Perničky podle malých prohlubenin ve skále – perniček. Perničky jsou překrásné a je z nich parádní výhled. Dlouho jsem se kochal, fotil a musel jsem si zabrnkat aspoň pár tónů. Na Perničkách se mi líbilo nejvíc. Pak přijeli kolojezdci z Prostějova a hledači keš-pokladů a tak jsme potlachali a šli svou cestou.

Nabral jsem směr na Čtyři palice. Dostal jsem hlad a přemýšlel kde si opéct klobás a najednou z čista, jasna se přede mnou objevila chaloupka s čoudícím ohýnkem a mladými táborníky. Optal jsem se a jal se opékat. I dostal jsem k tomu ještě tortilu a nemusel pro ni až do Mexika. A tak jim děkuji.

Šel jsem k Milovům a potom vzhůru na Dráteníčky.Tam to bylo jako o pouti. Pryč jsou ty klidné časy před skoro třiceti rokama.

Udělal jsem si kafe a vyrazil na Malínskou skálu. Když jsem se soukal nahoru, potkal jsem starého trampa se psem. Zavzpomínali jsme na staré časy, jak jezdil s usárnou, jak je naháněli policajti a jak jezdil na Tornádo. No škoda, že jsem si nevzal kontakt. Mohli jsme někdy víc pokecat. Byl odtud pěkný výhled a v dáli za horama jsem viděl malou chajdu, co jsem si tam opékal klobás. Byla jako špendlíková hlavička.

Šel jsem dál na Lisovskou skálu. I zde bylo pěkně a už jsem to hnal na Devět skal. Je to nejvyšší vrchol Žďárských vrchů – 836 m.n.m. Je 18:28 a jsem na vrcholu. Jsou to zajímavé skály s nádhernými výhledy až bůhví kam. Začalo se kazit počasí, vypadalo to na bouřku. Rychle jsem spočítal skály. Je jich opravdu devět. A hurá do Svratky. Nakonec se udělalo pěkně a spadlo jen pár kapek, i slunce vyšlo. Nad Svratkou jsem si rozestlal kubrtovo lože a spal až do rána.

K ránu začalo pršet. No, není divu. Svátek má pochcaná Žovka. Do osmi jsem čekal, jestli se to neprobere a pak jsem vstal a šel. Svratka – Peškův vrch – Chlumětín – Pramen Chrudimky – Stará obora. Pěšinky se začaly měnit v cestičky, cestičky v cesty, u cest pytle s odpadem. Pak silnice, a nakonec jsem se objevil opět v Čachnově na nádraží. A na svůj účet si můžu připsat 45 km.

Vlak už tam stál a tak jsem do něho hupnul a jel. Jedu sám a proto asi tuto trať zruší. Je to škoda.

Ahoj někdy, někde.

AHOJ NĚKDY,NĚKDE.
SVĚT JE MALEJ.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one