a OSADY DRSNEJCH DĚDKŮ a S.O.T. a T.O. SEN
Vlajka T.O.Sen

Vlajka T.O.Sen

Kubrt Samorost

Kubrt Samorost

T.O. Drsnejch dědků

T.O. Drsnejch dědků

S.O.T. Trutnov

S.O.T. Trutnov

Ohio

Ohio

Shantal

Shantal

Kamarádi janovických skal

Kamarádi janovických skal

Severáci

Severáci

Samotář

Samotář

Ontario

Ontario

Krakonošovo Quantanamo

Krakonošovo Quantanamo

ROY

ROY

YaKo

YaKo

Kamarádi Staré řeky

Kamarádi Staré řeky

S Hraběnkou z Velké paklenice do Malé

S Hraběnkou z Velké Paklenice do Malé.

Šli jsme se s Hraběnkou projít do hor. Měl jsem Plán A – do jeskyně. Pak plán B – na Anica kuk. A nakonec  tajný plán C, kdyby nevyšly ty předešlé. Plán C nakonec zvítězil a tak se šlo ze Stari Gradu  Velkou paklenicí nahoru. Pak stezkou ke včelínu. Pak po náhorní plošině k Malé paklenici a pak Malou dolů do Seline.

Zní to velmi jednoduše, ale opak je pravdou. Velká paklenice je v pohodě. Je zde krásný chodníček takže se můžem kochat nádhernými skalami, útesy a stržemi. Chvilku koukáme na horolezce. Pak začne dlouhé stoupání po stezce nahoru. Objevují se parádní panorámata. U včelína nahoře v sedle je parta německé mládeže. Nahoře na plošině jsou zbytky zdí a sadů. Je vidět, že se tu kdysi živě hospodařilo. Funí dost silný vítr – Bura – jak říkají místní. Přicházíme na malou loučku na konci plošiny. Zde si dáváme svačinku a kafe.

Následuje klesání po příkré pěšině do Malé paklenice. Tam pěšina končí a začíná nekonečné, vyschlé koryto řeky plné kamenů a balvanů a skal, padlých stromů a bůhví jakých překážek. Prostě divočina. Malá paklenice je opravdu divoká, nádherná a nezkrocená. Pět hodin klesání.

A tak jdeme a zdoláváme překážky a zároveň se kocháme přírodními krásami. Zdánlivě pustá rokle kypí životem. Hemží se to tu hady, ještěrkami, mravenci a jiným hmyzem, taky šneky a rostlinami.

Vysoké útesy ční do výše i několik set metrů a jeden si připadá jako zrnko písku. Na několika místech jsou ukotvena lana, aby se jeden mohl nějak fixovat při zdolávání krkolomých míst. Asi v polovině mi Hraběnka řekla, že jsem blázen a že už se mnou do hor nejde. A to ji teprvá čekalo to nejhorší. Několik v pravdě horolozeckých kousků. No nakonec vše dobře dopadlo a dosáhli jsme téměř cíle. Potkali jsme turisty z německa jak se derou nahoru. Byli dva a nic s sebou neměli. Upozornili jsme je tedy, že už je pozdě na výstup, bylo kolem 20. hodiny, navíc bez vody a ničeho. Tak se s námi vrátili asi dva kilometry na začátek Malé paklenice. Měli tam karavan a pozvali nás na malé občerstvení. Poseděli jsme na lavečce a nakonec nás hodili do Stari Gradu s tím, že zítra půjdou vybaveni stejnou cestu jako my, ale obráceně. Byli to velmi fajn pohodoví lidé.

A tak jsme se šťastně vrátili z oné celodenní cesty. Vyšli jsme v 9:30 a vrátili jsme se kolem 22:00. 12 hodin pochodu. Musím Hraběnce vyrobit nějaký diplom. Byl to bezesporu její největší a nejtěžší výkon. Bravo.

DSCN8596.JPG
DSCN8597.JPG
DSCN8613.JPG
DSCN8622.JPG
DSCN8639.JPG
DSCN8654.JPG
DSCN8713.JPG
DSCN8777.JPG
DSCN8784.JPG
DSCN8796.JPG
07.08.2012 23:42:35
MilanMackerle
AHOJ NĚKDY,NĚKDE.
SVĚT JE MALEJ.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one