a OSADY DRSNEJCH DĚDKŮ a S.O.T. a T.O. SEN
Vlajka T.O.Sen

Vlajka T.O.Sen

Kubrt Samorost

Kubrt Samorost

T.O. Drsnejch dědků

T.O. Drsnejch dědků

S.O.T. Trutnov

S.O.T. Trutnov

Ohio

Ohio

Shantal

Shantal

Kamarádi janovických skal

Kamarádi janovických skal

Severáci

Severáci

Samotář

Samotář

Ontario

Ontario

Krakonošovo Quantanamo

Krakonošovo Quantanamo

ROY

ROY

YaKo

YaKo

Kamarádi Staré řeky

Kamarádi Staré řeky

- Kamarádi campu Kalifornie 1.-3.6.2012

2O. oheň Kamarádů campu Kalifornie   1. – 3.6. 2012

Kamarády campu Kalifornie jsem potkal jednou na Stvořidlech. Pršelo a společně jsme čekali na vlak. Po nějaké době jsme se potkali se Zdeňkem v Adršpachu.

A tak se stalo, že jsem obdržel zvadlo na oheň. Moc mě to potěšilo, jelikož jsem tam ještě nebyl a to znamená, že potkám spoustu zajímavých kamarádů. Taky se potlach konal na Vysočině a to je můj oblíbený kraj.

V pátek jsem osedlal Hatatitlu, svého šlapacího oře, a vyrazil do Svitav. Pak vlakem do Pusté Kamamenice a dál už jsem šlapal Vysočinou. Ač pršelo, cesta byla úžasná a užíval jsem si to. Nějaký deštík nezlomí Drsnýho dědka. Z kopce do kopce jsem jel tou nádhernou Vysočinou. Ruda, Svratouch, Svratka, Herálec, Krucemburk,  Ždírec nad Doubravou. Ze Ždírce opět vlakem do Rozsochatce a pak už jen pár kilometrů a byl jsem na místě. Ve Ždírci jsem potkal ve vlaku Zdeňka a tak jsme pokračovali dál spolu.

Na fleku jež se zove Camp Black Wood – Černý les již bylo několik kamarádů a tak jsem se začal sušit a zabydlovat. Postupně přicházeli další a tak bylo fajn u ohýnku. Hrálo se a klábosilo a pak jsme šli spat.

Již v noci se vyjasnilo a ráno bylo nádherně. Vydrželo to celou sobotu. Bylo o čem hovořit a taky jsem konečně potkal kamarády z Moravské Třebové, Krtka a Sirku. Proběhly soutěže a již se zapaloval slavnostní 2O. oheň.

Vlajka vyletěla vzhůru a vyhlásily se soutěže. Pak se hrálo a zpívalo a tlachalo a bylo nám dobře. Taky se vyprávěly vtipy a veselé vyprávění. Vydržel jsem snad do třech či do čtyř a jako skoro poslední šel spat. Ten oheň se mi velmi líbil a navázal jsem nové nitky, které by se mohly změnit v provazy. Z takových provazů jsou pak lana a spletením lan vznikl TRAMPSKÝ NÁROD. A jelikož ctíme určité zákonitosti a vážíme si jeden druhého, je v nás obrovská síla.

Ráno, jako vždy, začalo loučení. Nemám ho rád, ale o to jsem rači, když se zase někde potkáme. Kolem desáté jsem se i já rozloučil s kamarády.

Děkuji a ahoj někdy, někde.

A tak jsem osedlal Hatatitlu a vyrazil stejnou cestou, jakou jsem přijel. Nahoře v lesích jsem si dal siestu. A když jsem tak koukal, padl mi do oka parádní, placatý kámen. Tak jsem ho strčil do báglu, udělám z něj náhrobek Nikovi. Sice byl těžkej jako kůň, ale on by to pro mě udělal taky, kdyby mohl. Ještě jsem stihl zmoknout a pak už jsem dojel kolem 18:30 dom. Za pátek a neděli jsem ujel 104 kilometrů. Ještě jsem zašel na zahradu a položil kámen na hrob.

AHOJ NĚKDY,NĚKDE.
SVĚT JE MALEJ.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one