a OSADY DRSNEJCH DĚDKŮ a S.O.T. a T.O. SEN
Vlajka T.O.Sen

Vlajka T.O.Sen

Kubrt Samorost

Kubrt Samorost

T.O. Drsnejch dědků

T.O. Drsnejch dědků

S.O.T. Trutnov

S.O.T. Trutnov

Ohio

Ohio

Shantal

Shantal

Kamarádi janovických skal

Kamarádi janovických skal

Severáci

Severáci

Samotář

Samotář

Ontario

Ontario

Krakonošovo Quantanamo

Krakonošovo Quantanamo

ROY

ROY

YaKo

YaKo

Kamarádi Staré řeky

Kamarádi Staré řeky

- Toulovcovy maštale - 5. - 7.5. 2012

Toulovcovy maštale -  5. - 7.5. 2012

Jelikož jsem nemohl jet na Sázavu na potlach T. O. Měsíční údolí, byl jsem celý nesvůj. Až najednou jsem zjistil jak docela slabě, ale tak abych to cítil, vane Toulavý vítr. Nenápadně mě ovíval a našeptával: „Jeď do Maštalí, jeď. Nebudeš litovat.“ Ještě jednou jsem mohutně nasál, až mi v očích zajiskřilo, a začal balit.

A tak se stalo, že jsem v sobotu v 14:00 byl ve Svitavách na nádraží a nastupoval do lokálky na Borovou. Bylo krásně a šlo se náramě. Přes Svatou Kateřinu a Posekanec do Budislavi. Nádherná jarní příroda a vše bujelo a řvalo životem. Za Budislaví začaly ze země vystupovat skaliska. Trvalo to miliony let než je voda sníh a vítr vytvarovali do oněch fantastických bizarních tvarů.

Skály, potoky, stromy, zvířata a živly na mě ze všech stran dýchali životem a mně se vybavily vzpomínky. Jak jsem, coby malej Jarda, tudy chodil, když jsem byl na táborech, a jak jsme se tu později toulali s Lišejníkem a s T. O. SEN. Byly to dobré časy.

Prošel jsem maštale a pomalu se blížil k proslulé trampské hospodě „U Toulovce“. Hospodský Josef tam seděl s kamarády a tak jsem si přisedl. Byla to parta z Brna a jezdí na Oslavku a tam mají i boudu. T. O. Vodopád. Další byli v hospodě a hrálo se a zpívalo a bylo veselo. Zůstal jsem do hodiny duchů a šel do Parníku. Přečkal jsem bouřku a ráno se vydal na cestu.

Prolezl jsem údolí až do Proseče a pak na Zderaz. Potkal jsem kamaráda Daga z T. O. Dobré práce a jeho rodinu. Nedávno jsme se potkali na potlachu T. O. Carabus. Ze Zderazi jsem to vzal na Pivnickou rokli. Nádhera. Kaňon i jeskyně, prostě divočina. Pod roklí jsem potkal partu kamarádů z Brna. Tento víkend se s Brňákama roztrhl pytel. V Kapalici jsem nabral vodu a kolem Polanky a přes Roudnou hurá do Vranice. Zde se kruh uzavřel, ale Toulovec měl zavřeno. Začalo pršet a stmívat se a sem tam zahřmělo. Nejvyšší čas zajít na Helmu. Sotva jsem tam vlezl, začalo bouřit a bouřilo celou noc. Ráno bylo krásně a nebe čisté. Nanosil jsem dřevo, jak se sluší, a vyrazil do Budislavi. Loudal jsem se mezi skalami a došel jsem tam, už byly dvě hodiny. Stavil jsem se u hájovny, kde pobývala Tereza Nováková. Ta měla tento kraj ráda, stejně jako já, a moc pěkně o něm psala.

Budislavské rybníky kypěly životem. Žáby řvaly a do toho kachny a drobotina. Chvíli jsem si sedl a pozoroval to nadělení.

Pak jsem to vzal lesem do Borové na vlak. Tam jsem opět potkal onu partu mladých! trampů, které jsem potkal přede dnem v Pivnické rokli. Byli fajn a tak třeba národ Trampský nevyhyne, když zase jezdí mládež. Jeli jsme spolu do Svitav a oni pak pokračovali do Brna. Já jel do Moravské Třebové a potom ještě 6 km pešo dom. Dom jsem dorazil okolo 21:00.

Nádhernej vandr. Opravdu jsem nelitoval. Přesně jak mi to Toulavý vitr slíbil. Krásná příroda a já a potkal jsem spoustu zajímavých lidí.

Taky jsem po tolika letech ježdění do Maštalí objevil jedno pěkné místo, kam se budu rád vracet. A je to kousek od mých symbolů – borovice a kamene – jež mám ve znaku.

Ahoj někdy,někde.

AHOJ NĚKDY,NĚKDE.
SVĚT JE MALEJ.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one