a OSADY DRSNEJCH DĚDKŮ a S.O.T. a T.O. SEN
Vlajka T.O.Sen

Vlajka T.O.Sen

Kubrt Samorost

Kubrt Samorost

T.O. Drsnejch dědků

T.O. Drsnejch dědků

S.O.T. Trutnov

S.O.T. Trutnov

Ohio

Ohio

Shantal

Shantal

Kamarádi janovických skal

Kamarádi janovických skal

Severáci

Severáci

Samotář

Samotář

Ontario

Ontario

Krakonošovo Quantanamo

Krakonošovo Quantanamo

ROY

ROY

YaKo

YaKo

Kamarádi Staré řeky

Kamarádi Staré řeky

- Zimní Březinka 27.-29.1.2012

Tato zima je poněkud divná. Od podzimu jen bláto a déšť a mlha. Nejvíc to odnesl Nik. Věrný strážce boudy Na šikmé ploše.

A tak jsem uvítal, když začal padat sníh a rtuť klesla pod bod mrazu. V nížinách je ho poskrovnu, ale výše a hlavně v horách je ho dost. A to je paráda. Máme osadu vysoko v horách, kde dávají lišky a starej kaňour dobrou noc.  Je tam drsno. Dokonce tak drsno, že tam je schopna přežít jen parta Drsnejch dědků.

A tak se stalo, že jsem jednoho krásného dne sbalil pingl a vyrazil. Byl pátek a víkend přede mnou.

Dostal jsem se do Lanškrouna, pak do Albrechtic, a hurá do lesa. Prošel jsem krásným a tichým údolím Moravské Sázavy.  Jak jsem postupoval do výšin, sněhu přibývalo, až ho bylo Hamburk. Brodil jsem se závějemi, zdolával prudká stoupání. To byl Čilkot a Klondajk do hromady. Bořil jsem se hluboko a cíl byl ještě daleko. Když zapadalo slunce, pomýšlel jsem, že sebou fláknu do sněhu a budu bivakovat. Jenže jsem Drsnej dědek a tak zatínám zuby a z posledních sil jsem dorazil na osadu Drsnejch dědků – Březinku. Cesta byla náročná, ale nádherná. Náležitě jsem si to vychutnal a byl jsem šťasten. Asi budu uvažovat o výrobě sněžnic. Sněhu bylo od 50 do 9O cm. Co jindy jdu hodinu a půl až dvě, to mi teď trvalo 4 a půl hodiny.

A tak jsem dorazil na osadu. Starej kaňour a jeho banda ušetřili osadu od svejch rypáků. Vládl tu klid a mír a blahodárné, posvátné ticho. Shodil jsem bágl a jal se rozdělávat oheň. To se mi podařilo v pohodě, ale nejdřív jsem musel odklidit sníh z ohniště. Pak jsem proházel magistrálu od ohniště k zásypu a měl jsem pohodu. Ještě jsem vyházel sníh ze zásypu, neb drsný uragán odnesl kus střechy. Ale to jsou detaily.

Nachystal jsem si lože a pak už jsem se věnoval udržování ohně, vaření čaje ze sněhu a konzumaci tlustých bifteků z výborné krkovičky. Napadlo mě, jak dlouhou cestu asi urazil sníh, než spadl na Březinku a já si z něj uvařil čaj. Piju vlastně vláhu z půlky světa. No a mezi tím jsem se věnoval rozjímání. Myslel jsem na kamarády. Na ty živé i na ty co jsou již na věčném vandru a taky na Nika, jež nás opustil nedávno. Noc byla jasná, plná hvězd, mrazivá a krásná.

A stejně krásné bylo i ráno. Už jsem si byl jistý, že nikdo nepřijde a tak jsem měl několik úkolů. Udržovat oheň, zkonzumovat kilo a půl masa a čtyři buřty a přežít do neděle.
A tak jsem se kochal okolím, snášel dřevo a mezi tím pekl maso a popíjel čaj a dobrý kafe.
Přišel večer a s ním i rozjímání. Uvítal bych pár strunných tónů, ale v tom sněhu by mi kytara překážela, tak zůstala nakonec doma.

Ještě ve dne jsem zapálil svíčku oněm kamarádům i Nikovi. Jak se setmělo, tak od ohně koukám, že svíčku jako by hlídal pes. Jako by to bylo znamení ze záhrobí. Nik je tu se mnou. A tak jsem to vyfotil a koukněte se, když mi nevěříte, na fotku, že nekecám a nejsem blázen, ani že nemám sněžnou fatu morgánu.

A tak jsem šel okolo jedenácté spat.  Zachumlal  jsem se do spacáku a svěřil se do imaginárních rukou oněch kamarádů, kteří už spánek nepotřebují a kteří jsou uloženi v našich srdcích.

Ráno bylo jiskřivě úchvatné. Opět jsem vstával pozdě. Ale to mi neva, neb nikam nespěchám. Maso jsem snědl včera, a tak jsem se jal opékat buřty a rozpouštět sníh na čaj a kafe. Ještě jsem poseděl u ohýnku a pak se pomalu chystal k odchodu. Sbalil jsem se, poklidil, uhasil oheň a vydal se na cestu.

Vzal jsem to jinou cestou, tak zvaným Uhelným údolím. Potkal jsem pár srnek a starej kaňour se mi vyhnul. Cestou kolem Moravské Sázavy jsem si uvědomil, že víkend končí a trochu mě to i mrzelo. Na druhé straně jsem byl rád, že se mi vše vydařilo a splnilo vše, co jsem chtěl. Byl to dobrej víkend.

Tak ahoj někdy, někde.
AHOJ NĚKDY,NĚKDE.
SVĚT JE MALEJ.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one