Volal mi Medvěd s Mattem a tak se stalo,že jsme jeli na Bůčkyádu na Velkou medvědici.Při cestě jsme se stavili na Vinneťárně.Tam se pracovalo,neboť za týden bude volejbal.Škoda,že tam nebudu,ale jeden nemůže být všude.

Jak jsme dojeli na Medvědici,odevzdali jsme bůček a už se to porcovalo.A šup s tím na oheň.Než se to uvařilo tak o zábavu bylo postaráno.Neúnavní muzikanti hráli,a hráli,a hráli....a dobře se jim hrálo.A my jim přicmrndovali.

Medvědice je krásná a nabitá energií.Dokonce i Medvěd a co říci i Matt! začali tokat.Ani nevím jak to dopadlo.

Bylo tam spoustu kamarádů z nichž někteří už měli mastné huby z předchozí dávky.Ostatním se sbíhaly sliny,že si jeden myslel,že mají vzteklinu.Ale byli hodní a jakmile Svaťák zavelel,tak se vrhli na ten bůček a se cpali a cpali a cpali.A měli mastné huby jako ti ostatní a bylo jim dobře.Všechna čest-Svaťák je dobrej kuchař.A vůbec nám nevadilo,že jezdil kdysi s hovnama.

Chutnalo nám!Děkujem.

Čert upekl svoji hnusně a jedovaťe vypadající Zelenou bábovku.Zdání klame.Byla výborná,jako ostatně bylo výborné vše.I ta voda ze studánky.V noci přijeli Drobek s Hrošíkem a pomohli muzikantům.Ještě s pár kamarády to bylo v celku slušné těleso.

Hrálo,zpívalo a tlachalo se až do rána.Ráno se pokračovalo.Svaťák a Plzeňák rozpoutali soutěž o Zlatou mříž.Smršť vtipů se snesla na naše hlavy a bránice dostala zabrat.Málem jsem z toho zhubl.Postupně jsme se loučili s kamarády a to mě vždy dojímá.

Děkuji Velké medvědici za tuto Bůčkyádu.To dokazuje,že jsme veselá kopa.

Zalomení palce,ahoj a hurá domů.

Zastávka na Vineťárně a Rabiši.

Poslední pohled na rudou oblohu a víkend je za námi.

Kamarádi AHÓÓÓJ,zase někdy.