Nádherné počasí, víkend přede mnou a tak jsem byl rád, že pojedu na T. O. Zlatá řeka.

Vyrazil jsem v pátek a kolem 18:30 jsem byl na fleku. Trochu mě mrzelo, že jsem nestihl západ slunce, který zde bývá přímo úžasný. Tak třeba zítra, říkám si. Poseděli jsme u kuchyňáku a šli rozjímat do svých příbytků.

Ráno byla mlha jako mlíko, ale brzo se rozplynula a byl krásný den. Kamarádi se probouzeli a taky přijížděli noví, samozřejmě i kamarádky a kamarádčata. Osadníci nachystali hranici a všelijak jsme se bavili a mě napadlo si odskočit na Suté břehy. Tam má 29. výročák T. O. Scarabeus a Kmet slaví 70.

Určil jsem směr a vyrazil. Nikdy jsem tam nebyl tak uvidím. Došel jsem a našel. Paráda. A už vidím lom a v něm kamarády, zrovna se chystají soutěže. Tož se s nima pozdravím, potlachám a porozhlídnu se kolem. Pěkné místo. Starý písečňák a v něm ohniště a hranice a stožár a kamarádi. A už si to šinu na zpáteční cestu doufaje, že stihnu onen západ slunce.

Pohoda, jsem opět na Žďáráku a koukám co už je tu kamarádů. Tlachám a úplně jsem zapomněl na ten západ. No nic. Snad za rok.

V 19:00 se zapálil oheň a hrálo se a tlachalo a i soutěžilo a bylo veselo. Já jsem vydržel do tří a pak už jsem musel jít spat, ale byli i tací, co nešli vůbec. Probralo se kde co, taky jak je jadrný náš rodný jazyk a jak je pravdivé ono heslo „ Zlaté české ručičky“.

A ráno bylo nádherné, ale mrazivé a všude byl šedivec. Ale za chvilku se oteplilo a zábava pokračovala a kamarádi postupně odcházeli, až i já jsem musel.

A byl to potlach, jak má být a moc se vydařil. A sešlo se nás bratru 100 kamarádů, kamarádek a kamarádčat.

Díky a AHOJ, někdy, někde.