Ahoj kamarádi.

Znáte to – ze schránky vypadlo běloskvoucí zvadlo ….. .

A tak se stalo, že jsem jel na Quantanámo.

Jel jsem do Vrchlabí přes Jičín, ale všude samá havárka a zpoždění. Už jsem myslel, že skončím v Českém ráji. Nakonec se zadařilo, a když jsem vyjel z Nové Paky a uviděl panoráma Krkonoš, srdce mi poskočilo a krev rozproudila. Teda, jestli mi nějaká zbyla. Ráno mi totiž vycucli třičtvrtě litru do sáčku. Je 17:30 a večer budu na Quantanámu.

Našel jsem zde samé báječné kamarády, které po celý rok potkávám v našem světě a jsem šťasten, že můžu být mezi nimi. Trampský národ je všude a bude tu navěky. Pryč jsou doby, kdy jsme byli pronásledováni režimem. Díky Pajdovi za to. Na druhé straně se ale rozšířil náš způsob života do celého světa a to je druhá strana mince.

A tak jsem skromně povečeřel. Opekl jsem čtyři buřtíky a k tomu půlku chleba. Mezi tím se hrálo a vyprávělo a šerifka Milčučuna dovařila polévku zelňačku. Byla vynikající. Seděli jsme do půlnoci a nasávali tu blahodárnou energii pod nebem plným hvězd. Prostě nádhera. Dobrou noc.

Probudil jsem se do nádherného, jarního rána. Srnci békali a ptáci řvali jako o závod. To byl koncert! A to jsme ještě neslyšeli ten koncert, co měl přijít.

Kamarádi, - pokud jste dočetli až sem, za odměnu se dozvíte, proč jsme se zde, na Quantanámu, vlastně sešli.

Je to tak. Dočkali jsme se. Kamarád Britt napsal knihu a ta bude dnes pokřtěna. Ono napsat knihu není jednoduché, napsat knihu dobrou je takřka nadlidský výkon. A Brittovi se to podařilo. A není to jeho první dobrá kniha. Tato je o trampských znacích – vlajkách a domovenkách.

Od rána se hraje, zpívá, tlachá a chystá. Je tu kolem 150 kamarádů a v 15:30 se bude zapalovat slavnostní, křtící oheň.

A už hoří, hraje se Vlajka a křtí se. Kavec s Darkou pronášejí slavnostní řeč společně s autorem Brittem. Je pokřtěno a bude se prodávat, podepisovat a číst. A čte se. Na louce to vypadá jako ve čtenářském kroužku. Každý si hrdě nese knihu do ústraní a hltá ji očima. Prostě paráda.

A dál se debatuje, hraje a zpívá. Všichni jsou šťastni a spokojeni. A mají být proč. Další vydání nebude.

A byli jsme u ohně skoro do rána.

Ráno jsme se sbalili, potlachali a nastal čas loučení. Ahoj, zalomit palec a hurá k domovu. Ve vlaku bylo veselo a doma jsem byl kolem páté.

Musím poznamenat, že tento víkend byl velmi zvláštní a mimořádný, a že mě nabil ohromným množstvím pozitivní energie. Díky.

AHOJ,

         zase někde,

                            někdy.