Ahoj kamarádi.
Ten pátek, 8. 1., byla prostě kalamita. Vlaky nejezdily jak měly a autobusy jakbysmet. Mě to potkalo v Lipůvce. A ostatní někde na cestě. Lišejníkovi se podařilo dojet až v sobotu v podvečer a Aleška dojela v pátek v noci. Všude sníh, vánice a bílá tma.
A kam jsme jeli?
Dostalo se nám cti zúčastnit se porady o vytvoření TRAMPSKÉ!!! expozice Praze. Probírali se různé otázky okolo organizace a legislativy.
Budeme očištěni.. A to je, kamarádi, obrovská výhra po tolika letech útlaku a opovrhování. A nejdůležitější je to, že se my všichni můžeme podílet na vytvoření sbírek.
Kamarádi, Kamarádky, Trampský národe.
Je potřeba zachránit pozůstalosti našich zesnulých. Mnoho artefaktů často končí v kontejnerech, neboť pozůstalí nemají o ně zájem a neví o co jde. Mezi námi je spousta dokumentů, fotografií, kronik, vlajek, camrátek, řezbářských prací, obrazů, no prostě všeho co nějak s námi souvisí a co dokládá naši historii. Doklady sportovních klání,…….Exponáty posílají kamarádi z Austrálie,USA a prostě celého světa.
Je na nás, zda se ke sbírce postavíme čelem, či zády. Předměty je možné darovat, pronajmout, i za rozumnou cenu odprodat.Vše se včas dozvíme
No a když se vše probralo tak jsme si zahráli a zapěli a šli jsme spát, neboť v sobotu jsme vyrazili na zimní vandr na Stříbrný díl.
Pojďte se podívat jak to proběhlo.
No a tak jsme šli v sobotu ráno na vlak a pak autobusem do Lomnice. Odtud už po vlastních nohou směr Stříbrný díl. Nikdy jsem tam nebyl a tak jsem následoval ty, co už tam byli. Na nedostatek sněhu si nikdo nestěžoval, jelikož ho bylo po kolena.
Postupovali jsme husím pochodem a kochali se přírodními krásami letošní paní Zimy. A ani nám nepřišlo, že jsme na místě. Nu což, rozbalili jsme bágly a jali se chystat nocležiště. Já jsem se uložil stranou, protože mi vadí, když někdo spí nahlas. Měli jsme povoleno porazit dvě suché borovice a pěkně jsme se při tom zahřáli. Klasickou sekerou a pilou tak jako za starých dobrých časů, kdy nebylo motorových pil.
Už nám je teploučko, oheň praská a Paddy s Prckem berou do rukou kytary. Panečku to je paráda. Všude haldy sněhu a pár bláznů si zde v nočním tichu hraje a zpívá jako by se nechumelilo. A ono chumelilo. A v noci začalo pršet a hned to mrzlo. Ráno bylo vše samý led.
Hráli a zpívali jsme dlouho do noci a postupně jsme se začali ukládat k spánku, až jsme spali a spali a spali, a dobře se nám spalo. A ráno jsme se vyklubali a nasnídali a hurá na zpáteční cestu.
Můžu říct, že to byl dobrej víkend ve kerém jsme si užili pravé zimy a hlavně toho pravého a nefalšovaného kamarádství. Vždyť jsme se vlastně neznali, ale bylo to jako by jsme se znali celý život.
A a a a vo vovo vo tom to je.